Nebudu si hrát na hrdinu a na rovinu přiznávám, že jsem se těch celých necelých 10 km ztrácela v prosbách: „Ustup bolesti, běž obtěžovat profesionální flákače a nech kamzíka vyřádit se." Ať za to může vytrvalá litanie, lví chůze, pozitivní účinek fyzioterapie, nebo minimální převýšení, obešla se procházka bez větších bolestí. Juchů.
Na Kokořínsku je spousta krásných a známých míst, zejména pak pískovcové bludiště a skalní útvary. Musíte však počítat s tím, že s prvními slunečními paprsky a zavřenými hranicemi, se tato věhlasná místa těší veliké návštěvnosti. Mnohem radši – v tyto prapodivné koronavirové chvíle – volím méně známé trasy. Nečekejte tedy extra fotogenická místa ani dech beroucí panorámata. Vychutnejte si to ticho a ten klid, protože lidi potkáte maximálně na startu s kornoutem v ruce. :-)
Nedělní výlet jsme tedy zahájili na parkovišti U Leknínu, kde se to hemžilo nedočkavci lačnícími po točené zmrzlině a mačkání se ve frontě.
První a nejhezčí místo, které jsme navštívili, byl Králův stolec, kde si v rámci zaslouženého odpočinku, krásných výhledů užíval Karel IV. (beru zpět ta panorámata, tady si jich totiž pár moc hezkých udělat můžete)
 |
| Králův stolec |
 |
| Slatinné vrchy |
Ze Slatinných vrchů nám zpět k autu zbývalo nějakých 5 km, počasí zatím přálo a hmyz nám byl velmi častou společností. Cestou jsme si taky střihli duet z muzikálového Krysaře a najednou jsme byli v cíli.Sotva jsme opustili parkoviště (narůstající leknínová fronta nám zakázala na zmrzlinu jen pomyslet), otevřela se nám brána Mordoru.
Tak hlavně že nezaprší a nezaprší...
 |
| Ráda bych řekla, že to nejsem já, ale co si budem... |
Mapu si zobrazte zde
Trasa: Praha – Doksy – Praha
V nohách budete mít: 9,6 km
Půjdete přibližně: 2,5 hodin
Převýšení: nastoupáte 164 m a sklesáte 164 m
Navštívíte tato místa: Králův stolec – Slatinné vrchy
Okomentovat
Díky za tvůj čas. Uvidíme se u dalšího dílu? :-)